Jak mě fotka donutila zhubnout

Potřeboval jsem fotku pro článek o tom, jak správně fotit krajinu. Po pár dnech hledání a čekání na vhodné počasí jsem konečně našel pěknou přírodní scénu s podzimní mlhou. Teď ještě musím do záběru něco přidat pro lepší představu prostoru. Nakonec jsem udělal to nejjednodušší a stoupl si do záběru sám. Tehdy mě vůbec nenapadlo, co všechno tahle fotka způsobí. Ne, žádná fotografická cena, ale dá se říct, že mi změnila život.

Chcete zhubnout? Vyfoťte se!

Fotografovaná scéna byla výborná, ale na to, jak na fotografii budu vypadat já, jsem v tom okamžiku nepomyslel. To jsem já? Ptám se sám sebe nevěřícně. Tak to ne, takhle to nemůžu nechat, musím se sebou něco udělat. Musím se zase dostat do kondice a zhubnout!

Opravdu jsem byl odhodlaný a dnes už můžu říct, že to byl první krok k úspěchu. Úsměvné na tom ale je, že rozhodnutí se sebou něco dělat vlastně bylo vedlejším produktem focení! Proto se chci s vámi podělit o zkušenosti z mé cesty za pohybem, zdravějším stravováním a spokojenějším životním pocitem.

Fotografie, kterou to začalo

Vítězem se stává… krabičková dieta

Sedím u počítače a do vyhledávače zadávám jak zhubnout. S hubnutím mám již nějaké zkušenosti, a tak přeskakuji rady rádoby profesionálů na zázračné potravinové doplňky. Zaujalo mne slovo krabičková dieta. V naději kliknu na odkaz a začínám číst. Spočítáme vaši energetickou spotřebu, jídlo připravíme a dovezeme až k vám domů. Jejda, tak to není ledajaká služba, to je profi zázrak.  Mrknu na cenu – ne! Tolik peněz? To přeci nemůžou myslet vážně. Před zavřením okna ještě zachytím, že se dieta skládá ze šesti jídel denně. Rychlý přepočet v hlavě, no, musím uznat, že nakonec to zas tak drahé není.

Začínám – první den krabičkové diety

Druhý den dopoledne mi to nedá a volám poskytovateli služby. Rychlý informativní rozhovor a vše je dojednáno. Následující den po objednání se ve stanoveném čase ozval kurýr a předal mi tašku s krabičkami jídla na další den. S napětím je vybaluji.  Snídaně, oběd, večeře, dvě svačinky a šesté jídlo, které můžu zbaštit kdykoliv v průběhu dne. Vše zataveno v označených plastových krabičkách, které spokojeně vkládám do ledničky.

První snídaně. Není toho nějak moc? Doteď jsem totiž moc nesnídal, ale s chutí se zakusuji do pečiva se šunkou. Oběd a večeři ohřívám v mikrovlnce. Samozřejmě to není na michelinskou hvězdu, ale je to chutnější, než jsem čekal. Nejdůležitější je, že nemám pocit hladu.

Po měsíci první kila dole

Vážení po prvním měsíci stravy na krabičkách ukazuje čtyři kila dole. Přesně jak bylo uvedeno na webu firmy s krabičkovou dietou. Funguje to! Objednávám tedy další krabičky na druhý měsíc diety. Po druhém měsíci bez váhání také na ten třetí.

Před koncem třetího měsíce už s objednáním krabiček na další měsíc váhám. Dávám si dohromady argumenty pro a proti:

  • pro: skvělá váha
  • proti: množství plastových obalů, odpadkový koš je stále plný
  • proti: lidé z mého okolíříkají, už toho nech, vypadáš až nezdravě hubeně

Reakce okolí a množství plastu tak nejvíc přispěly k rozhodnutí ukončit dietu. Dosáhl jsem požadované hmotnosti a vytvořil si užitečné stravovací návyky k podpoře metabolismu. Navíc jsem ta jídla okoukal a některá si umím připravit i sám.

Kam se poděly mé svaly?

První dny bez krabiček mám pocity slabosti a plnosti. Musím souhlasit s vyčtenými informacemi i lidmi z mého okolí: s tuky ti odešla také svalová hmota, začni cvičit. Vyrážím tedy do našeho fitness centra. Trenér radí kruhový trénink, TRX nebo bossu a čeká, pro co se rozhodnu. Vlastně nevím, co je co, tak naslepo volím kruhový trénink.

Moje rodina je úžasná. Zrovna mám narozeniny a jako dárek dostávám fitness triko, ručník a láhev na pití. Již to nejde vzít zpět a vyrážím na „kruháč“. Tělocvična, jedenáct atletických postav, sličná trenérka a já. Jsem plný rozpaků. Úvodní rozcvičku stíhám, ale v dalších fázích tréninku jsem jak slon v porcelánu. Nejsem si jistý s technikou cvičení, mám málo síly a chybí mi kyslík. Druhý den – au, au, všechno mě bolí.

Přicházím kruháči na chuť

Přeci to teď nevzdám! Vím, že když teď couvnu, celá dieta je v háji. Prostě musím vydržet. A světe div se – cvičení mě začíná bavit. Když cítím svaly, jsem spokojený, protože to znamená, že trénuji správně. Moje fyzička je mnohem lepší, mám nové přátele a obávaný jojo efekt váhy se nekoná.  

jak zhubnout

Navštěvuji různá fitcentra jak pro kondiční, tak pro silový trénink. Po jednom tréninku se na stole v šatně objevila přihláška na závod Větřkovický triatlon. Se zájmem ji studuji, líbí se mi možnost startovat v týmové štafetě. Dávám dohromady rodinný tým, rozdělujeme si plavání, kolo a běh. Já poběžím.

Příprava na závod: pět týdnů potu

Řekl jsem si, že jen tak ze zájmu si trať proběhnu. Pět kilometrů terénem a pět týdnů do závodu. Naposledy jsem běžel v minulém století. Tři, dva, jedna, start! Vybíhám po rovince, následuje strmé a dlouhé stoupání, běh se mění v chůzi. Na vrcholu zastavuji a lapám po dechu, po chvilce se znovu ztěžka rozbíhám mírně vlnitou krajinou. V závěru pak 90 schodů do vrchu a konečně cíl. S vypětím jsem to zvládl, ale ten čas, to by byla ostuda.

Musím se rozhodnout! Běžet hlavní závod, nebo odstoupit? Rozhoduji se zintenzivnit trénink. Běhám dvakrát týdně, učím se, jak správně běžet, jak za běhu dýchat a co před během jíst. Pět týdnů úsilí a potu, ale zjišťuji, že na těch adorovaných mrškách endorfinech něco bude. Cítím se čím dál líp. Závod chci hlavně se ctí zaběhnout, o nějaké umístění mi vůbec nejde.    

Den závodu mě nabíjí

Slunečné počasí, ideál. Na startovišti panuje čilý ruch. Plavec z našeho týmu už spokojeně usrkává pivo, cyklista je ještě na trati a já stepuji na startu. Když se vynořil ze zatáčky, předává mi štafetu a já vybíhám. Zadařilo se! V pohodě protínám cíl. Čas mám o 6 minut lepší než při prvním tréninku! Paráda.

Nedělní odpoledne probíhá příjemně, povídáme si se známými a v rodinném týmu rekapitulujeme naše výkony. Znenadání mě někdo osloví: „Doběhl jsem kousek za vámi, v tom stoupání jste mně předběhl a já vás už nedohnal.“ Po několika větách rozhovoru mi pak kolega závodník dává skvělý dárek: „Musím říct, že vám to běhá moc dobře!“ V tu chvíli jsem byl šťastný, že jsem to nevzdal, ani dietu, ani tréninky. Až se budu potřebovat nabudit a překonat lenost, vzpomenu si na tenhle pocit.

 Poslední metry do cíle v triatlonovém běhu

Inspirace na závěr

Také řešíte jak zhubnout? Hubnutí není o zázracích. Existují prostředky a doplňky stravy, které můžou s hubnutím pomoci. Mně krabičková dieta pomohla, zhubnul jsem a získal stravovací návyky. Cvičení doplněné stravou bohatou na bílkoviny zlepšilo můj metabolismus a obnovilo svalovou hmotu. Více svalové hmoty také znamená větší nárok těla na energii a tělo se tak přirozeně brání tloustnutí.

Pročetl jsem spoustu našich i zahraničních článků o hubnutí. Fakta a zajímavosti, které mě zaujaly, objevíte v článku Jak zhubnout nohy boky a stehna. Mou hlavní zkušeností je poznání, že když něco člověk chce a něco pro to udělá, přinese to pozitivní výsledky. Na cvičení a přípravu vhodné stravy si musíte vypěstovat návyk, jde to. Časem vás to začne bavit, protože uvidíte, že to funguje. Lepší kondice, neobézní postava, dobrá nálada a pocit spokojenosti jsou tou nejlepší motivací.

Proč čtete o hubnutí na webu o fotografování? Protože fotkou to začalo. Pokud vás můj příběh oslovil nebo inspiroval, splnil svůj účel.

Také jste zhubli? Podělte se s čtenáři tohoto webu o váš příběh s hubnutím v komentáři tohoto článku. Chcete se dozvědět více? Napište, co vás zajímá.

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Rolovat nahoru